Sídelní a krajinný prostor jako odraz kulturního dědictví a paměti národa

Trvání: 
březen 2012 - prosinec 2014

Název projektu:
Sídelní a krajinný prostor jako odraz kulturního dědictví a paměti národa (č. DF12P01OVV008)

Poskytovatel:
Ministerstvo kultury České republiky v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI).

Dobra řešení:
01.03.2012 - 31.12.2014

Hlavní řešitel:
PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D.

Řešitelský tým:
Burzová Luptáková Petra, Mgr. Ph.D.
Fatková Gabriela, Mgr., Ph.D.
Hejnal Ondřej, Mgr.
Hertlová Monika, Mgr.
Hirt Tomáš, Mgr. Ph.D.
Hollerová Lenka, Mgr.
Kasalová Markéta, DiS.
Krištuf Petr, PhDr. PhD.
Michal Růžička, Mgr., PhD.
Pauknerová Karolína, Mgr. Ph.D.
Strohsová Klára, Mgr., Ph.D.
Toušek Ladislav, Mgr., Ph.D.
Zíková Tereza, PhDr. Ph.D.

Cíle projektu:

Obecným cílem předkládaného projektu je (v souladu s tematickými prioritami 1.4, 2.1 a 2.4) identifikovat a prezentovat formy zacházení s urbánním a krajinným prostorem, které se odehrávaly během 20. století v plzeňském regionu, tj. ve městě Plzni a ve vybraných venkovských sídlech západních Čech, a to v souvislosti s politickými změnami, technologickými inovacemi a se způsoby trávení volného času. Tematicky je projekt zaměřen na 1) urbanismus a proměny (konceptualizace) veřejného prostoru (v kontrastu k prostoru soukromému), 2) proměny obcí a venkovské krajiny a k ní vztažených představ (nacionalismus, kolektivizace, porevoluční transformace) a 3) historické formy využívání a přetváření krajiny pro účely rekreace nebo v souvislosti s alternativním životním stylem (např. tramping). Nástrojem identifikace (tj. výzkumu) budou rozhovory s pamětníky (orální historie), zúčastněné i nezúčastněné pozorování, analýza dokumentů, archiválií a audiovizuálních materiálů, mapování pomocí GIS, semi-strukturované rozhovory s expertními informátory, vizuálně-antropologické postupy (etnografický film). Nástrojem prezentace (resp. aplikace) budou: 1) Certifikované metodiky implementace tématu ochrany kulturního dědictví - (a) v kontextu městského prostoru a (b) v kontextu venkovské krajiny - do výuky na základních a středních školách. Metodiky budou mít vedle písemné i audiovizuální podobu edukačních filmů a multimediálních prezentací pro učitele, žáky ale i pro veřejnost. 2) Výstavy zaměřené na klíčová témata projektu (městský prostor – případ Plzeň, venkov a krajina, volný čas v nedávné minulosti), které budou po skončení projektu zapůjčovány do škol, muzeí a vzdělávacích institucí. 3) Mapy zachycující historické proměny vybraných míst v městském i venkovském prostředí, jakož i symbolická schémata, která se s dotyčnými místy pojí. Výstupy budou mít navíc interaktivní webovou podporu umožňující prezentovat výsledky projektu veřejnosti.

Výstupy

Metodiky:

Název: Metodika pro prezentaci sídelního a krajinného prostoru a kulturního dědictví prostřednictvím tvorby naučných stezek
Autoři: Jiří Woitsch a Karolína Pauknerová
Předkladatel:Západočeská univerzita v Plzni
Projekt: DF12P01OVV008 – Sídelní a krajinný prostor jako odraz kulturního dědictví a paměti národa (2012-2014, MK0/DF)
Recenzenti: Doc. Ing. Matouš Jebavý, Ph.D. (Česká zemědělská univerzita v Praze)
PhDr. Veronika Středová, Ph.D. (Univerzita Hradec Králové)

Název: Metodika pro podporu začleňování tématu kolektivní paměti a (nehmotného) kulturního dědictví do výuky na základních a středních školách a do odpovídajících školních vzdělávacích programů
Autoři: Tomáš Hirt
Předkladatel: Západočeská univerzita v Plzni
Projekt: DF12P01OVV008 – Sídelní a krajinný prostor jako odraz kulturního dědictví a paměti národa (2012-2014, MK0/DF)

Mapy:

Název: Mapa vývoje krajiny v oblasti Břaské uhelné pánve v 19.–21. století.
Autoři: Petr Krištuf, Ondřej Švejcar
Adresa mapové služby: http://eugen.ff.zcu.cz/brasytezba/
Anotace: Mapa zachycuje vývoj objektů spojených s těžbou v oblasti Břaské pánve (okr. Rokycany). Vychází z historických i současných map i z vlastního terénního měření autorů. Nejstarší mapové podklady jsou z poloviny 19. století. Využity byly mapy Stabilního katastru, II. a III. vojenského mapování, základní mapy z 50. let 20. století a současné základní mapy 1:10 000. Kromě toho data pocházejí z těžebních map a plánů Břaské pánve z 60.–80. let 19. Století. Mapovány jsou jednotlivé těžební šachty, povrchové odklizy, komunikační síť, průmyslové objekty i další zástavba. Zachycen je i vývoj lesa v oblasti. Atributové tabulky obsahují základní informace o jednotlivých šachtách a dalších objektech. Především jejich označení, vznik, zánik a popis. Mapa představuje první souhrnné zpracování vývoje těžebních aktivit v oblasti.

Název: Lesná a okolí z aktérské perspektivy
Autoři: Tereza Zíková, Gabriela Fatková, Radek Světlík
Adresa mapové služby: http://eugen.ff.zcu.cz/lesnaakteri/
Anotace: Mapa zachycuje významná místa v krajině z mikroperspektivy obyvatel obce Lesná. Významnost určitého objektu znázorněná na mapě je stanovena na základě aktérského hodnocení obyvatel dané lokality. Mapa dále zachycuje názvy zeměpisných objektů - toponym užívaných obyvateli obce Lesná a okolí. Součástí mapy je i zakreslená kolektivně sdílená hranice domova a osvojeného prostoru sestavená z průniku individuálních kognitivních mapobyvatel obce Lesná.

Název: Proměny kulturní krajiny v katastrech vybraných zaniklých pohraničních obcí
Autoři: Andrea Procházková, Jiří Woitsch
Adresa mapové služby:  http://eugen.ff.zcu.cz/pohranici/
Anotace: Mapa zachycuje vývoj historického land use (proměn kulturní krajiny) v katastrech dnes zaniklých obcí Stará Knížecí Huť (Alt Fürstenhütte), Zahájí u Lesné (Waldheim) a Česká ves u Lesné (Böhmischdorf). Na základě podrobné analýzy historických mapových dokumentů a studia současného stavu v terénu byl rekonstruován vývoj kulturní krajiny v oblasti, která je modelovým příkladem regionu se specifickým vývojem osídlení a specifickým typem „krajinné paměti“. Identifikovány byly hlavní trajektorie vývoje od intenzivně využívané zemědělské a industriální krajiny 19. a 1. poloviny 20. století, přes zánik všech obcí v důsledku vysídlení německojazyčného obyvatelstva a vznik tzv. železné opony až po současnou podobu převážně lesní a pastevní krajiny s turistickým využitím. Mapa je klíčová pro identifikaci a možnou ochranu hlavních krajinných resp. kulturně-historických (paměťových) komponent ve sledovaném regionu a v analogických oblastech a má i významný edukační potenciál.

Název: Mapa trampského areálu v lokalitě v údolí Otročínského potoka (tzv. Kachní údolí)
Autoři: Tomáš Hirt, Lenka Hollerová
Adresa mapové služby: http://eugen.ff.zcu.cz/alberta/
Anotace: Mapa zahrnuje území okolí Otročínského potoka (tzv. Kachní údolí) severně od obce Milíkov a východně od obce Jezerce u Stříbra, kde se od 60. let 20. století odehrávaly aktivity spojené s trampingem. Mapa reprezentuje data získaná jednak exkavačními archeologickými metodami a jednak etnografickým výzkumem mezi informátory, kteří danou lokalitu navštěvovali. Území bylo využíváno trampy sdruženými v „osadě Alberta“, která se posléze rozšířila a přeměnila ve „spojené osady Alberta“. Sledovaný prostor byl využíván ke třem typům činností (táboření, pořádání „potlachů“, uctívání zemřelých) a vzhledem k těmto činnostem byl symbolicky strukturován (v kontextu kolektivní paměti trampů). Mapa obsahuje body/polygony reprezentující nalezené artefakty a lokace míst (ohniště, pohřebiště, chata) a linie reprezentující symbolická rozhraní mezi jednotlivými kvalitativně (z hlediska aktérů) odlišnými součástmi areálu. Smyslem mapy není pouhé zachycení polohy materiálních artefaktů a geografických faktů, ale uchování kolektivní paměti trampů vztažené k prostoru určitého tábořiště.

Název: Mapa dělnické kolonie Karlov (Plzeň) v letech 1930 a 1950: Komparace sociodemografických ukazatelů
Autoři: Ilona Dvořáková, Ondřej Hejnal, Petra L. Burzová, Michal Růžička a Ladislav Toušek
Adresa mapové služby: http://eugen.ff.zcu.cz/karlov/
Anotace: Na základě dat ze sčítání lidu z let 1930 a 1950 shrnuje tematická mapa „škodovácké“ dělnické kolonie Karlov (Plzeň) hlavní sociodemografické údaje (gender, věk, rodinný stav, náboženství apod.) z předválečného a poválečného období. Sídelní komplex je rozdělen do menších celků. Mapa umožňuje grafické znázornění souhrnných sociodemografických indexů a porovnání zmíněných ukazatelů před druhou světovou válkou a po ní. Anonymizovaná data byla získána z odpovídajících sčítacích archů, uložených v Národním archivu.

Název: Bušovice a okolí z aktérské perspektivy
Autoři: Tereza Zíková a Petr Krištuf
Adresa mapové služby: http://eugen.ff.zcu.cz/busoviceakteri/
Anotace: Mapa zachycuje významná místa v krajině z mikroperspektivy obyvatel obce Bušovice. Významnost určitého objektu znázorněná na mapě je stanovena na základě aktérského hodnocení obyvatel dané lokality. Mapa dále zachycuje názvy zeměpisných objektů – toponyma – užívaná obyvateli obce Bušovice. Součástí mapy je i zakreslená kolektivně sdílená hranice domova a osvojeného prostoru sestavená z průniku individuálních kognitivních map obyvatel Bušovic.

Název: Proměny kulturní krajiny v katastru obce Bušovice
Autoři: Petr Krištuf, Tomáš Urban
Adresa mapové služby: http://eugen.ff.zcu.cz/busovicekrajina/
Anotace: Mapa zachycuje vývoj historického land use (proměn kulturní krajiny) v katastru obce Bušovice. Na základě podrobné analýzy historických mapových dokumentů a studia současného stavu v terénu byl rekonstruován vývoj kulturní krajiny na katastru obce, která je modelovým příkladem lokality se stabilním osídlením ležící ve vnitrozemí západočeského regionu poblíž významných industriálních center (Břasy, Chrást u Plzně, Rokycany, Plzeň) a tedy v regionu se specifickým typem „krajinné paměti“. 

Název: Proměny kulturní krajiny v katastru obce Lesná (Schönwald)
Autoři: Radek Světlík
Adresa mapové služby: http://eugen.ff.zcu.cz/lesnakrajina/
Anotace: Mapa zachycuje vývoj historického land use (proměn kulturní krajiny) v katastru obce Lesná (dříve Schönwald). Na základě podrobné analýzy historických mapových dokumentů a studia současného stavu v terénu byl rekonstruován vývoj kulturní krajiny na katastru obce, která je modelovým příkladem lokality ležící v regionu se specifickým vývojem osídlení a specifickým typem „krajinné paměti“. 

Název: Proměny kulturní krajiny v katastru obcí Čermná, Mokrosuky a Kašovice
Autoři: Radek Světlík
Adresa mapové služby: http://eugen.ff.zcu.cz/cermnakrajina/
Anotace: Mapa zachycuje vývoj historického land use (proměn kulturní krajiny) v historickém katastru tří obcí: Čermná, Mokrosuky a Kašovice. Příslušné katastry byly pro potřeby analýzy sloučeny do jednoho zájmového území. Na základě podrobné analýzy historických mapových dokumentů a studia současného stavu v terénu byl rekonstruován vývoj kulturní krajiny na daném území, které je modelovým příkladem oblasti, kde došlo ve 2. polovině 20. století k částečné výměně obyvatelstva avšak při zachování kontinuity při využívání krajiny (landuse). 

Název: Krajina „Studené války“ na okrese Tachov
Autoři: Lenka Starková, Michal Rak a Jan Čibera
Adresa mapové služby: http://eugen.ff.zcu.cz/zeleznaopona/
Anotace: Mapa zachycuje předpokládaný průběh zařízení ženijně-technického zabezpečení státní hranice (tzv. železná opona) nedaleko obce Lesná (okr. Tachov), přesněji na katastrech zaniklých obcí Pavlův Studenec, Jedlina a Hraničky. Na základě analýzy historických a současných leteckých snímků byly vytipován možný průběh této stavby v daném prostoru, vybraná oblast byla následně prozkoumána moderními nedestruktivními archeologickými metodami. 

Publikace:

Burzová, Petra, Ilona Dvořáková, Ondřej Hejnal, Michal Růžička, and Laco Toušek (2013): Dělnická Kolonie Karlov: Místo, Paměť a Identita. Český Lid 100(3): 259–279.

Burzová, Petra, Ilona Dvořáková, Ondřej Hejnal, Michal Růžička a Laco Toušek (2013): V Plzni na Karlově. Katalog k výstavě. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. 

Světlík, Radek a Pauknerová, Karolína (2013): Dětský svět v zapadlé vesnici na konci Čech. In: B.Soukupová et al. Paměť - historické vědomí – marginalizace. Praha: Fakulta humanitních studií UK.

Fatková, G., Funk, L., Pauknerová, K., Rak, M., Starková, L., Strohsová, K., Světlík, R., Woitsch, J. a Zíková, T. (2014): Tachovsko: krajina v paměti / paměť v krajině. Katalog k výstavě. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. 

Burzová, Petra, Ilona Dvořáková, Ondřej Hejnal, Michal Růžička a Laco Toušek (2014): Prostor paměti a prostor míst: Reprezentační strategie společenstva vzpomínání v postindustriálním městě. Sociální studia 10 (3): 107-126.

Zíková, Tereza a Fatková, Gabriela (2014): Lokální identita a paměť krajiny: významné krajinné komponenty v perspektivě aktérů. Národopisná revue 3/2014: 36-49.

Fatková, Gabriela a Zíková, Tereza (2014): Tenkrát na “čáře”: lidé, věci a čas vepsaní do pohraniční krajiny. In: Jiří Stočes - Eva Mušková (eds.). Tenkrát na západě (Čech). Kapitoly z dějin kultury a každodennosti Plzně a Plzeňského kraje. Plzeň: Vydavatelství ZČU.

Burzová, P., Dvořáková I., Růžička M. a Toušek L. (2014): Karlov mezi industriální a postindustriální společností. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. 

Výstavy:

Burzová, Petra, Ilona Dvořáková, Ondřej Hejnal, Michal Růžička, a Laco Toušek (2013): V Plzni na Karlově, Národopisné muzeum Plzeňska, 2. řijna - 31. listopadu 2013.

Woitsch, J., Zíková, T., Pauknerová, K.,Fatková, G., Strohsová, K., Světlík, R., Vavroch M. (2013): Bušovice a okolní krajina v proměnách času a prostoru, Kulturní dům v Bušovicích, 19. 10. 2013- 31. 10. 2013 (v současnosti: stálá expozice v prostorách Obecního úřadu Bušovice).

Fatková, G., Funk, L., Pauknerová, K., Rak, M., Starková, L., Strohsová, K., Světlík, R., Woitsch, J. a Zíková, T. (2014): Tachovsko: krajina v paměti / paměť v krajině, Muzeum Českého lesa v Tachově, 12. června - 28. září 2014.

Hertlová, Monika a Hirt, Tomáš (2014): Krajina v paměti, Paměť v krajině - Tramping v západočeském regionu, křižovatka mezi Jezerci a Milíkovem u Stříbra, 22. října - 31. prosince 2014. 

Filmy:

Lenka Hollerová, Tomáš Hirt a Monika Hertlová (2012): Nekopejte do nás, ještě nejsme mrtví.

Petra Lupták Burzová a kol. (2013): Demolice domu kultury v Plzni. Proměny městského prostoru.

Monika Hertlová a kol. (2014): Kdo je tady hospodářem?

Created by Jan Jáchim. Runs on Drupal.