Vědci katedry antropologie Fakulty filozofické spolupracují na projektu v paleolitické jeskynní lokalitě Lapa do Picareiro ve středním Portugalsku. Zkoumají tam ekodynamiku neandrtálců a anatomicky moderních lidí během přechodu středního a mladého paleolitu. Stratigrafické́ vrstvy na lokalitě totiž pokrývají́ část středního a celý mladý paleolit (přibližně 70 až 10 tisíc let před dneškem) a jsou proto ideální pro studium kulturních a klimatických fází vypovídajících o vyhynutí neandrtálců a kolonizaci jižní Ibérie anatomicky moderním člověkem. Vědci zveřejnili na přelomu září a října 2020 v Proceedings of the National Academy of Sciences přelomová data, která hovoří o kamenných nástrojích a dalších dokladech přítomnosti moderních lidí v regionu už v období 41 - 38 tisíc let před dneškem, ačkoliv donedávna byly doklady o prvních moderních lidech jižně od řeky Ebro pouze z období mladších než 35 tisíc let. Objev má řadu interpretačních důsledků do studia původu moderních lidí a vyhynutí neandrtálců. Zdroj: Haws, J.A., Benedetti, M.M., Talamo, S., Bicho, N.F., Cascalheira, J.M., Ellis, M.G., Carvalho, M.C., Friedl, L., Pereira, T., Zinsious, B.K. 2020. The early Aurignacian dispersal of modern humans into westernmost Eurasia. Proceedings of the National Academy of Sciences 117(41):25414-25422. doi: 10.1073/pnas.2016062117