Pod pojmem „multu-kulti“ má Merkelová na mysli systém paralelně existujících kultur, přičemž ta německá nenárokuje po lidech z jiných prostředí, aby se výrazněji asimilovali.

„Řeč je o tisících Turků a Arabů, kteří dlouhodobě žijí v Německu, těží z tamního sociálního systému, ale čtou své noviny, poslouchají svůj rozhlas a nemluví dobře německy,“ vysvětluje redaktor Českého rozhlasu Jiří Hošek, který donedávna působil jako zpravodaj v Německu.

Jiří Hošek ze zahraniční redakce ČRo 1 – Radiožurnál vysvětluje novou integrační politiku Angely Merkelové

Merkelová zároveň podpořila prezidenta Christiana Wulffa. „Prezident prohlásil, že islám je také součástí Německa a on opravdu je. To vidíme nejen na fotbalistovi Özilovi,“ uvedla.Reagovala tím na alarmující propad stran vládní koalice. „CDU se už dlouho neprofilovala coby konzervativní strana a její sympatizanti a voliči začínají být nervózní. Ptají se, kde je křesťanství obsažené v názvu strany,“ tvrdí Hošek. Vše začalo již kauzou politika Sarrazina, která odstartovala úvahy nad tím, jestli náhodou napravo od CDU není živná půda pro vznik nového populistického seskupení. CDU a CSU se tak rozhodly chopit téma integrace do vlastních rukou.
Výroky Merkelové podporují tureckou návštěvu německého prezidenta. „Zapadá to do určitého puzzle. Určitě tam Wulff zmíní, že o kompetentní, mladé, šikovné Turky má německá ekonomika zájem,“ uzavírá Hošek.V Turecku byly zveřejněny výsledky průzkumu lipské univerzity, podle nichž 58 procent dotázaných Němců by omezilo praktikování islámu Turků žijících v Německu.

Turecký ministr pro evropskou integraci nicméně vyzval tureckou komunitu žijící v Německu k lepší integraci a turecký prezident Abdullah Güll řekl, že přistěhovalci by měli němčinu umět plynně a bez akcentu.Souhlasí s ním také odborník na integraci Tomáš Hirt ze Západočeské univerzity v Plzni. „Znalost jazyka je jedním z důležitých předpokladů podílení se na společné kultuře,“ potvrzuje.

Zpravodajka ČRo v Turecku Julie Urbišová a odborník na integraci Tomáš Hirt ze Západočeské univerzity o integrační politice Německa

Zároveň vyjádřil nesouhlas s názorem německé politoložky a bývalé kandidátky na prezidentku Gesine Schwanové, že Němci mají problémy s integrací i proto, že nejsou dost otevření. „Ten problém spočívá v tom, že my Němci nejsme dost otevření jiným lidem, nejsme dost pohostinní. Je to celoněmecká problematika,“ řekla Schwanová Rádiu Česko. Hirt považuje přisuzování vlastností jednotlivým národům za přežitek z 19. století. „Spíš bych si kladl otázku, jakým způsobem funguje německá společnost. Jestli je demokratická a liberální. A domnívám se, že německá společnost v každodenní praxi je mnohem otevřenější a liberálnější, než jak se jeví z médií a proklamací,“ tvrdí. Představu o multikulturní společnosti jako soužití různých etnických či náboženských komunit podle něho vystřídaly pohledy na fungování společnosti více zaměřené na jednotlivce. „Hovořil bych spíše o společné politické kultuře, společné hodnotě v kulturním prostoru, která je cenná pro všechny, kteří v tom prostoru žijí,“ říká Hirt.