Mám o policejních statistikách pochyby

Datum: 
10. Červenec 2010
Zdroj: 
Lidové noviny
příloha Orientace

Tomáš Němeček

Ladislav Toušek (* 1978) přednáší sociální antropologii na Fakultě filozofické ZČU. Pro město Plzeň řídil výzkum pocitu bezpečí a také opakovaně prováděnou studii o tamních bezdomovcích. Šlo o součást projektu Bezpečné město.

 

Co jste při výzkumu zjistili?

To nejpodstatnější bylo, že mapa strachu se nekryje s mapou hlášené trestné činnosti. Lidé jsou citliví na "měkké" formy kriminality ve veřejném prostoru: cítí se méně bezpečně tam, kde vidí vandalismus, rozbité zastávky, počmárané domy, bezdomovce. V Plzni - i v jiných městech - se nejvíc bojí tam, kde bydlí Romové.

Jak radnice s těmi výsledky naložila?

Chtěli na těch místech, kde se lidé cítí méně bezpečně, zvýšit počet policistů. Byl jsem proti tomu.

Proč?

Kde je víc policistů, tam je i víc vykazované kriminality. A zvýšená bezpečnostní opatření budí i větší strach. Projekt Bezpečné město se pak ale stejně utlumil... Pokud jde o ta "místa strachu", myslím, že strážníci vytlačili bezdomovce z nádraží.

Kam?

Do parku.

O policejních statistikách mluvíte se slyšitelnou zdrženlivostí. Proč?

Mám o nich velké pochyby kvůli tomu, že některé zločiny nezaznamenávají. V Brně kolegyně při terénním výzkumu zjistila, že tam funguje systém jakési brány: policisté vytvářeli překážky některým oznamovatelům. Když přišel trestný čin ohlásit Rom nebo bezdomovec, kteří se přitom obětí násilí stávají docela často, na služebně jim třeba řekli, že policista, který se těmito případy zabývá, tam zrovna není.

Jak to víte? Vysílali jste na tu služebnu figuranty?

Ne, ale dělali jsme rozhovory s lidmi, kteří bydlí v sociálně vyloučených lokalitách, a pak se samotnými policisty. Mimochodem, tyto skupiny osob - bezdomovci, Romové, cizinci - jsou i nejvíce kriminalizovány. Policie se na ně zaměřuje, protože páchají často banální zločiny, jaké se dobře objasňují. Snadněji než třeba kriminalita "bílých límečků".

Byla Plzeň ve vašem výzkumu něčím specifická?

V Plzni byl dvakrát větší strach z cizinců než v Pardubicích. Zřejmě v tom hrály roli zprávy, že kvůli krizi se mezi nimi bude propouštět. V Plzni je i dvakrát vyšší strach z Romů než v Pardubicích.

Letos jste v Plzni zopakovali průzkum mezi bezdomovci. Co jste zjistili?

Definovali jsme si je jako ty, kdo spí na ulici, v noclehárně a v azylových domech, což je ovšem velmi heterogenní skupina. Většina nepobírá sociální dávky, ač má na ně nárok. Ti mladí se sebeidentifikují jako squateři, nikoli jako bezdomovci, spíš využívají poradny pro drogově závislé. Někteří jsou na ulici jen sezonně; přestanou fetovat, vrátí se domů, pak zase začnou a rodina je vyhodí... Jsou poměrně šikanovaní městskou policií, dostávají opakovaně pokuty, třeba za znečišťování. Dluhy jim postupně narůstají, takže v 25 letech jich mají klidně za několik milionů a jsou odepsaní do konce života.

Kolik bezdomovců jste napočítali?

Loni 170, letos přes 200.

Opravdu jich přibylo, nebo jste měli přesnější metodu?

Měli jsme v ulicích víc výzkumníků (našich studentů), ale bezdomovců je zjevně víc i v azylových domech.

Co s tím průzkumem radnice dělá?

Dala ho do šuplíku. Pak vyšel článek v regionální příloze MF DNES, že se za studii utratilo tolik peněz, a nic z toho, takže nedávno zase svolali pracovní skupinu. Má se zvýšit dostupnost sociálních služeb a zavést terénní pomoc.

Naposledy aktualizováno 07.02.2014 - 17:05 (před 6 let 2 týdny) uživatelem Administrátor.
Created by Jan Jáchim. Runs on Drupal.