Problém zvaný Janov, tedy pád litvínovského sídliště do pavučiny sociálního vyloučení, střetu starousedlíků s lidmi z okraje společnosti, které sem z různých míst v Česku vystěhovali spekulanti, a sílící podpora extremistických hnutí, začal před pěti lety.
Tvrdí to antropologové Západočeské univerzity v Plzni, kteří v těchto dnech zveřejnili výsledky velkého terénního výzkumu z Litvínova. Jejich závěry se prakticky shodují s nedávnou prezentací litvínovského starosty Martina Kliky, který rovněž upozornil na zárodek konfliktu v Janově, jímž měla být nepovedená privatizace tamních bytů.

Podle šéfa výzkumu Michala Tošnera ji využili realitní spekulanti a výsledkem bylo, že do Janova se začali stěhovat za levným bydlením sociálně slabí i z jiných lokalit, například z drahého pražského Karlína, kde se v té době také byty privatizovaly. Kvůli kumulaci nepřizpůsobivých v Janově spadly ceny bytů. “Starousedlíci tak přihlížejí sociálnímu propadu lokality, poklesu cen bytů a jsou nespokojení. Pak už je jen krůček k podpoře projevů extrémních nacionalistů z Dělnické strany nebo Národního odporu, kterými naopak trpí romští obyvatelé sídliště,” upozornil Tošner.

Další problém: práce načerno

Výzkum ale na stejnou úroveň, jako spekulace s byty, dává také práci načerno. Tedy lépe řečeno zneužívání sociálních dávek tím, že člověk velmi jednoduše někde načerno pracuje.

Z jeho závěrů vyplývá, že chybou je hlavně to, že stát, pokud je přistihne, trestá především ty, kdo načerno pracují, neumí si ale efektivně došlápnout na firmy, které na podobném zaměstnávání vydělávají. Koncentrace obyvatel závislých na sociálních dávkách navíc vede podle výzkumu k rozvoji pracovních míst v oblasti sociálních služeb pro vzdělanou střední třídu, čímž se kompenzuje úbytek průmyslových pracovních míst v regionu. De facto se tedy vznik takové lokality v podstatě hodí, protože zaměstná lidi, kteří se jí snaží pomoci. “Systém práce načerno společně s rozvojem sociálních služeb a soukromých zisků vytvářených na úkor ekonomicky a sociálně znevýhodněných tvoří takzvaný průmysl sociálního vyloučení,” pojmenoval situaci Tošner.

Žádná populistická gesta

Antropolog nabádá k tomu, aby se problematika lokalit, jako je Janov, řešila jinak než populistickými gesty typu exekucí dávek při jejich výplatě. Nutná je podle něj změna legislativy týkající se zaměstnávání a bydlení sociálně slabých.

Podobně nahlížejí na situaci i v Litvínově. Za rok a půl od nájezdu extremistů na Janov se situace v sídlišti značně změnila. Radnice zavedla důkladné kontroly problematických bytů, zapojila do práce strážníky, ale i terénní sociální pracovníky. V sídlišti je například mobilní služebna, kde se dají okamžitě řešit konflikty třeba při vyhazování odpadků před sousedovy dveře nebo rušení nočního klidu.

Ve spolupráci s úřady na Slovensku a Velké Británii se sledujemožné dvojí pobírání dávek. Lidé v místních ubytovnách pro neplatiče musí pro tato místa pracovat v údržbě či úklidu, zároveň ale mají šanci dostat se systémem takzvaného prostupného bydlení z místností v ubytovně až do běžných bytů, pokud začnou pracovat na svém oddlužení a shánějí práci.

FAKTA Opatření v Janově – kontroly bytů – jak lidé migrují, kolik jich tam bydlí – kontroly v hernách – možnost výplaty části dávek v poukázkách či vyplácení v menších obnosech – mobilní služebna strážníků -rychlé řešení konfliktů – terénní sociální práce – pomoc sociálně vyloučeným – evr. dotace na opravy domů a úpravy veřejných prostranství – prostupné bydlení – možnost návratu z ubytoven pro neplatiče do běžného života – spolupráce s jinými státy -zamezení dvojího pobírání dávek