Bojí se nočních ulic a cizinců

Datum

16. 9. 2008

Kategorie

Médiální výstupy

Bojí se nočních ulic a cizinců

Datum: 16. Září 2008
Zdroj: MF Dnes
Autor: Jitka Šrámková

Plzeňský kraj – Vyjít v noci na ulici? Ani za nic! Ještě mě přepadne cizinec ze sousední ubytovny nebo feťák z parku v centru města. Takové myšlenky se podle výsledků speciálního průzkumu honí v hlavách lidem v kraji. Míra jejich strachu ale neodpovídá reálné situaci.
‘Kriminalita je tu mnohem nižší, než jak ji lidé vnímají,’ vysvětlil Ladislav Toušek z Centra aplikované antropologie při katedře antropologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Vyplynulo to z druhé části studie prevence kriminality, kterou centrum zpracovává pro plzeňské hejtmanství.

‘Lidé podléhají zprávám v médiích, ale i různým stereotypům a předsudkům, které se ve společnosti šíří. Z toho důvodu se bojí Romů nebo cizinců,’ říká Toušek. Podle něj je škoda, že jsou lidé ve stresu kvůli pocitům, které si de facto vykonstruovali. Jako příklad uvedl Ladislav Toušek ubytovny na místě bývalých kasáren ve Strašicích na Rokycansku. Lidé v okolí se podle Touška bojí vyjít na ulici kvůli cizincům, kteří se do objektů nastěhovali. ‘Strach tam výrazně vzrostl, přitom trestná činnost tam ve srovnání s dřívějškem poklesla. Ale v médiích se objevilo, že se tam vyskytla žloutenka a lidé se začali bát,’ dodal Toušek. Ten připomněl, že ve společnosti se v poslední době šíří fobie vůči cizincům a lidé jí podléhají.

Podobné je to podle něj v Nýřanech, v prostoru nazývaném Mexiko. To se již dříve objevilo ve studii zabývající se lokalitami s koncentrací sociálních problémů. ‘Také zde strach neodpovídá policejním statistikám,’ míní Toušek.

Že se mezi lidmi zvyšuje míra celkového pocitu ohrožení, to potvrdil i plzeňský psycholog Karel Bröckl. ‘Důvodem je fakt, že společnost už není tak srozumitelná a čitelná jako v době před revolucí. K tomu musíme připočítat vliv bulvárních informací, které jsou zveličovány,’ uvedl Bröckl který radí, aby lidé při formování svých postojů vycházeli z dat, která jsou objektivní. ‘Ty neobjektivní působí emocionálně. Například informace o počtu vražd za den působí na lidi víc než statistika, která prokáže, že jich ubývá,’ uvedl Bröckl. ‘Čím více objektivních skutečně ověřených údajů lidé mají k dispozici a jsou-li ochotni si je přečíst a nechat se jimi ovlivnit, tím větší je odolnost vůči manipulaci s jejich psychikou,’ vysvětlil Karel Bröckl. ‘Neinformovaný člověk pak může nabýt dojmu, že agresivita a napětí ve společnosti vzrůstá,’ dodal psycholog. Podle něj důvodem nepřiměřených obav může být i nedůvěra v to, co se ve společnosti děje.

Při výzkumu odpovídalo formou dotazníků 1336 lidí ze 42 obcí o velikosti do 28 tisíc obyvatel. Zajímavé je, že obyvatele zneklidňuje krimininalita na celostátní úrovni, zatímco tu místní ve vlastní obci hodnotí poměrně pozitivně. ‘Při hodnocení místní kriminality lidé vycházejí ze zkušeností vlastních nebo svých blízkých, zatímco celostátní kriminalitu hodnotí podle zpráv v médiích,’ vysvětlil Toušek.

Obávají se většinou méně závažné kriminality ‘Největší strach mají lidé z vandalismu, podvodu a vloupání, nejmenší pak ze šikany, týrání a sexuálního obtěžování, takže se obávají společensky méně závažných trestných činů,’ dodal Toušek.

Kriminalita je podle něj až na druhém místě na škále strachu. Vévodí obava z politické situace, na třetím je zdravotnictví, které se při podobných výzkumech objevuje většinou na spodních příčkách. ‘Nyní se mluví o zdravotnické reformě a lidé to prožívají,’ vysvětlil Toušek.
Těsně následují ekonomická situace, nezaměstnanost, životní prostředí, přistěhovalectví.

Největší strach z pobytu v noci na ulici mají nejmladší ve věku 15 až 19 let. Více než polovina lidí má strach z některých skupina obyvatel, 28 procent z Romů, 11 procent z opilců, stejný počet pak z přistěhovalců z bývalého Sovětského svazu. Za nejnebezpečnější lokality lidé uváděli parky, vlaková nádraží, non stop herny a bary. Téměř 13 procent lidí uvedlo, že se stali v posledních 12 měsících obětí trestného činu, sedmnáct procent z nich dokonce dvakrát. Mezi delikty převažovaly kapesní krádeže, krádeže věcí z automobilů, ublížení na zdraví a poškozování cizí věci. Pouze polovinu trestných činů lidé hlásili policii. Větší část těch, kteří se s policií spojili, hodnotili přístup muže zákona jako záporný – 31 procent jako velmi špatný, 17 procent jako spíše špatný, 25 procent jako velmi dobrý, 15 procent jako spíše dobrý. S velikostí obce přibývá strachu z kriminality. Čím větší obec tím větší míra zneklidnění z trestných činů.

‘Důvodem strachu je fakt, že společnost už není tak čitelná jako před revolucí. K tomu musíme připočítat vliv bulvárních informací.’ Plzeňský psycholog Karel Bröckl

Strach z kriminality Znepokojení, podle věku – nejméně znepokojeni jsou lidé ve věku od 60 let výše – nejvíce znepokojeni jsou lidé ve věku od 30 do 59 let, souvisí to se strachem o majetek, který je nejvíce kumulován právě v tomto věku, ale i s obavou o děti Znepokojení, podle vzdělání – nejméně znepokojeni jsou lidé vysokoškolsky vzdělaní Znepokojení, podle velikosti obce – Lidé jsou znepokojeni kriminalitou tím více, čím více žije obyvatel v jejich obci – Žádné či minimální znepokojení vyjádřilo 85 procent lidí žijících v obcích do tisíce obyvatel – V obcích třetího typu, kam patří například Horšovský Týn či Nýřany, vyjádřilo určitou míru znepokojení necelých 50 procent obyvatel Bezpečnost na ulici – dvě třetiny dotázaných se cítí v noci na ulici bezpečně – ve věkové skupině od 15 do 19 let se bezpečně na ulici cítilo 60 procent lidí – menší strach měli lidé ve věku od 30 do 44 let, z nichž se cítí bezpečně 74 procent dotázaných Bezpečnost podle obcí – nejmenší strach z kriminality mají lidé v Blovicích a Nepomuku Bezpečnost doma – více než 85 procent lidí se cítí doma bezpečně Strach ze skupin obyvatelstva – přes 50 procent lidí má z těchto skupin strach – téměř 28 procent lidí mělo strach z Romů – přes 11 procent z opilců – téměř 11 procent lidí z přistěhovalců ze zemí bývalého Sovětského svazu – téměř 11 procent lidí z drogově závislých Pořadí znepokojujících problémů – politická situace – kriminalita – zdravotnictví

Zdroj – Centrum aplikované antropologie při Katedře antropologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni

Další články

Skip to content